Básním

Vzpomínka na Nialla (wwolfs)

19. července 2012 v 0:43 | Zuzík
"Moc, moc dní, které se záhy jak slunce k večeru v krvi vykoupou,
moc, moc stejně tak jako když vlaštovky s jarem přilétnou!
Nic není horšího nežli ta, která všeho stvůrcem jest,
nic není sladšího nežli dokonale naplánovaná lest.
Snad pak jen pomsta dá ti důvod žít,
když nezbývá nic jiného, nežli dlouho, předlouho do noci výt!
Kdo udělal tě tím, kým ses stal,
kdo do vínku ti tu schopnost záhadnou dal?
Kdo pomohl, když nízko u dna jsi stál,
kdo poradil, když cesty již nebylo dál?
To nevím ani já, sic ty snažíš se,
již dostál jsi svého a jsi u konce.
Tam, kde jak samet se louky rozprostřou,
tam vždy, když na tebe přátelé zanevřou,
ty můžeš spolu s námi všemi žít
a pokojně dál jen sám sebou být.
Tam nečeká tě krutý omyl, ani těžký střet,
tam s jarem se ze stromu snáší malý květ.
On připomene, kdo kdysi býval tím, kým jsi,
on dá ti možnost splnit tajné sny!"


Kráva

14. července 2012 v 21:49 | Zuzík

Kráva

Zelená se tráva, na ní sedí kráva,
nedaleko odtud druhá kráva mává.
Třetí kráva nemává, protože furt nadává,
čtvrtá kráva zívá, vypila moc píva,
pátá kráva ližuje, hrozně si v tom libuje!

Perníková chaloupka

14. července 2012 v 21:07 | Zuzík

Perníková chaloupka

(Dle autora)

Jeníček s Mařenkou, ti dva frackové malí,
utekli z děcáku a rozhodli se, že budou terorizovat staré ježibaby!
Jeníček zahrabal v koši na odpadky,
vytáhl mapu a našel v ní domek jedné ježibabky.

Ta vůně z perníku mámivá je
a právě jí do nosu Mařenka saje.
Ta baba cukrářka prodává perníky,
uloupí kousíček, jenom kus malinký!

Oba se k domku pokradmu připlížili
a během vteřiny ho skoro celý oholili.
Stěny pryč a komín taky,
místo střechy pouhé mraky!

Oba slyší těžké kroky,
"Rychle, Jeníčku, vyndej broky!"
Baba rychle k bývalé chaloupce blíží se
a ti dva kriminálníci za stromem s brokovnicí krčí se.

Jeníček vystřelí, ale mine,
po druhé však baba bídně zhyne.
Mařenka dodala, "Co když nás chytí,
to bychom schytali pěkné bití!"

"Neboj se," řekl jí Jeníček,
"Vždyť my jsme jenom loupali perníček!
A z úmrtí babky nedělej pohromu,
dřív nebo později musela do hrobu!"

Co se stalo?

14. července 2012 v 11:52 | Zuzík
Vím, že tě něco trápí a přesto ti nedokážu pomoci, nedokážu ti říct jak moc bych chtěl, aby všechno bylo jinak.

Proč tak náhle Tě přešel smích
a proč, že se dostavil strach?
Vždyť jsem tu s Tebou i ve snech tvých!
Společně změníme zlé sny v prach.

Když záhy dostaví se stesk,
chci tu být pro Tebe,
pomoci ti ze smutku, z nesnází,
kéž jak voda, ten pocit odplyne.

Mlčky se podívám do Tvých očí,
snad útěchu u mne nalezneš,
možná pak na novou stránku otočíš,
a já doufám, že to bude dřív než odejdeš.

Kéž pak získáš nový pohled na svět, třeba zjistíš, že to není mnou, ale tebou,
že příště zas Ty pomůžeš
a já jsem vděčný za to, že jsem s Tebou mohl sdílet tu chvíli plnou emocí,
že mi aspoň trochu důvěřuješ.
 
 

Reklama